...u nás doma.
Na promítání pohádek z diapozitivů mám asi ty absolutně nejkrásnější vzpomínky ze svého dětství. Zatáhly se rolety, brácha otáčel filmem, máma četla, my se ségrou jsme seděly, občas se smály, nebo prostě jen mlčely, koukaly a poslouchaly. Někdy se k nám přidal i táta a pes a to byla teprve rodinná sešlost!
Takže o tom, že chci svým dětem jednou promítat pohádky z diapozitivů, jsem měla jasno už v prvním těhotenství. Náš Diax z dětství se bohužel nedochoval, ale s Lolou v břiše jsem tenhle našla v bazaru a s bušícím srdcem si ho odnesla domů. Od té doby hledám dál po bazarech a sbírám do něj pohádky.
Už jsem to dřív s Lolou párkrát zkusila, ale moc jí to nezajímalo. Tak si stařičká promítačka dala dvouletou (možná i delší?) pauzu od bavení dětí.
Ale teď - TEĎ konečně nastal náš čas promítání pohádek!!!
A tak má Diax čestné místo v mé skříni v ložnici, aby sem tam mohl vystřídat večerní knížku.
♥
