Začali jsme ty Lolinčiny narozeniny slavit neplánově o pár dní dříve.
Ten pravý pracovní stůl pro ni jsem totiž nakonec objevila ve svém oblíbeném žižkovském antiku Pracna. Jenže potřeboval nějaké ty opravy, hodně broušení a natírání, k čemuž jsme ho museli vzít na výlet za mým tátou. A tohle všechno už se před dítětem děsně blbě skrývá. Ale ono to nakonec vůbec nevadí. Je dobře, že Lolinka viděla, kolik bylo za jejím narozeninovým dárkem práce.
Takhle jsme si ho přivezli z bazaru. Největší potíž činila deska stolu, natřená šílenou vrstvou nějakého extra lesklého červeného laku. Pod ním se skrýval ale masiv, takže měnit celou desku by byla škoda. Elektrická bruska a můj táta to jistí.
Táta taky trochu zbrousil lak z ostatních částí stolu, aby se pak dobře natíral. Řádně ho vymyl, zbavil prachu a pak jsme už jen čekali, až vyschne. Další krok - tedy natírání bílou barvou - už jsem dělala já zpátky u nás doma.
Možná se to takhle nezdá, ale bylo to všechno vážně dost práce, abychom měli doma opravdu (pro nás) perfektní a zapadající kus nábytku. Ale stálo to rozhodně za to.
Porcelánové knopky jsem jako vždycky koupila od Plácačky z fleru.
No a protože je to už dospělácký stůl, musí k němu mít průměrný tříleťák buď rostoucí židli (která, jak jsem zjistila, zabírá u menšího stolu zbytečně moc místa a do pokoje se nám moc nehodila), nebo židli/stoličku s podsedákem - což je varianta, kterou jsme nakonec zvolili.
Najít pěkný a skutečně funkční podsedák vypadalo chvilku jako oříšek, nicméně to vyřešila moje zadaná poptávka na fleru, na kterou jsem dostala hned několik nabídek - nejvíc se mi líbila nabídka paní Kamily a tak je tedy tento podsedák od ní. Mé požadavky (pevný podsedák s kapsičkami na pastelky a šňůrkami na zavázání, sundávací a pratelný povlak) Kamila ještě vylepšila o další kapsičku na druhé straně podsedáku a madýlko na snadné přenášení na zadní straně. Uvnitř je vysoká polystyrenová deska obalená vatelínem, takže podsedák je dostatečně pohodlný a zároveň skutečně udrží dítě ve správné výšce a nesesedne se. Je DOKONALÝ! Lepší jsem si ani nemohla přát, navíc je opravdu velmi precizně ušitý. Pokud se vám zalíbí, oslovte Kamilu přes fler - vzor látky si můžete u ní samozřejmě vybrat. Moc ji doporučuju.
Přemýšleli jsme, zda zvolit ke stolu klasickou židli s opěradlem či stoličku. Lola se totiž neopírá ani u jídelní židle a stolička je lépe "samobslužná", než židle s opěradlem, u které by musela pokaždé čekat, až ji někdo přisune. Na stoličku si zezadu vyleze pohodlně sama, může zůstat celou dobu přiražená ke stolu a Lola je díky tomu u svojí práce víc nezávislá.
Lole udělala tahle změna v pokoji ohromnou radost. Může si teď totiž svoje velké věci pro velké holky, jako třeba malování nebo navlékání korálků, dělat bez všetečných rukou malého Alánka, který ji nejen bere všechno, na co dosáhne, ale navíc to strká samozřejmě do pusy, takže i pro mě je pak zbytečně komplikované či skoro nemožné nechat Lolu něco dělat i bez dohledu.
Jestli přemýšlíte, zda je vaše tříleté dítě zralé na to, aby mělo vlastní pracovní stůl, možná vás tahle inspirace rozhoupe. Podle mě je to super hlavně právě pro ty děti, které mají mladší sourozence a rády by občas dělaly něco i bez nich a bez dozoru dospělých. :)
♥ ♥ ♥
pracovní stůl z antiku Pracna - stolička Ikea natřená tabulovou barvou - podsedák od Kamily Hetmánkové z fleru - porcelánové knopky od Plácačky z fleru - medvědí stolní lampa Kare design
Líbí se vám obrázky, které má Lola v pokojíčku na stěně? Můžete si je tady u mě stáhnout v tyrkysové nebo starorůžové barvě zdarma k vytištění! - KLIK