Už tu nad tímhle článkem sedím dobrou hodinu, měla jsem napsaných několik odstavců o tématu, které jsme tu na blogu už několikrát v diskuzích propírali a já jsem slíbila článek, až budu "zkušená". Nakonec jsem ale všechny odstavce smazala a chci říct jen jedno: dejte jim čas a hlavně jim důvěřujte. Do ničeho je netlačte a nestresujte se, že kamarádčiny děti na nočník chodí a to vaše ne, nenechte se stresovat ani okolím a už vůbec nenechte stresovat své děti. Každé dítě potřebuje svůj vlastní čas - oni moc dobře chápou, co mají dělat, ale některé si na nové výzvy rychle zvykají, jiným dělá problém se se změnou vyrovnat a to nejlepší, co můžete v takovém případě udělat, je nedělat z toho aféru a nechat to na nich. Musíte věřit, že chtějí a potřebují k tomu dospět samy. Bude to pro ně mnohem větší úspěch a milník, než kdyby to bylo vynucené. A vás pak možná dost překvapí, jak snadno a hlavně úplně bez vaší asistence to všechno proběhlo.
♥